Denně v době mezi 1. červencem a 4. srpnem bude probíhat 20. ročníku literárního festivalu Měsíc autorského čtení (MAČ). Akce se budou konat v 5 evropských měst: Brno a Ostrava(Česká republika), Košice (Slovensko),Wrocław (Polsko) a Lviv (Ukrajina).
Největší středoevropský literární festival Měsíc autorského čtení (MAČ) vznikl v roce 2000a probíhá za podpory Ministerstva kultury v každé pořadatelské zemi (Česká republika, Slovensko, Polsko a Ukrajina). Mezi čestnými hostů předchozích ročníků zmíníme: Turecko (2018), Gruzie (2017), Španělsko (2016), Skotsko (2014), Švýcarsko (2013), Slovinsko (2012), Polsko (2011)
Festival zahrnuje dvě hlavní programové linie: jedna, domácí, reprezentuje literatury pořadatelských zemí, druhá zase písemnictví země, která je v daném roce čestným hostem. MAČ tradičně startuje 1. července a pak se po jedenatřicet dní nepřetržitě stěhuje z jednoho pořadatelského města do druhého. Hlavní program denně nabízí dvě autorská čtení: čestného hosta a zástupce domácí linie. V každém městě se během měsíce představuje dvaašedesát spisovatelů a spisovatelek: celkem se odehraje přes tři sta autorských čtení a k tomu další doprovodný program. Veškerá čtení je možné sledovat živě a později v záznamu na internetu. Festival na sebe nabaluje řadu dalších aktivit: v rámci festivalové edice Knihovna MAČ jsou knižně publikovány nové překlady, vzniká filmová čítanka s portréty spisovatelů z čestné země aj.
Čestný hostem letošního ročníku je Rumunsko. Seznam rumunských autorů, kteří vystoupi na Měsíci autorského čtení 2019: Adrian Cioroianu, Cătalin Dorian Florescu, Dumitru Crudu, Andrei Dosa, Simona Popescu, Adrian Schiop, Filip Florian, Ana Blandiana, Iulia Militaru, Svetlana Cârstean, Miruna Vlada, Claudiu Komartin, Ioana Pârvulescu, Varujan Vosganian, Vlad Zografi, Lucian Boia, Lucian Dan Teodorovici, Ioana Nicolaie, Dan Coman, Dan Lungu, Marin Mălaicu-Hondrari, Gianina Cărbunariu, Lavinia Branişte, Cosmin Perţa, Ştefan Baghiu, Doina Jela, Adina Rosetti, Octavian Soviany, Alina Nelega, Gabriela Feceoru, Florin Lăzărescu a Tatiana Țîbuleac.
Místa konání:
Brno – Divadlo Husa na provázku, Zelný trh 9;
Wrocław – Mediateka, pl. Teatralny 5 a Proza/Wrocławski Dom Literatury, Przejście Garncarskie 2 (každý čtvrtek);
Ostrava – Divadlo „12“, Čs. legií 12;
Košice – Kasárne/Kulturpark, Kukučínova 2;
Lvov – Divadlo Lesji Ukrajinky, Horodecká ulice (вул. Городоцька) 36.
Pro více informací navštivte stránky festivalu: http://brno.autorskecteni.cz/def
Adrian Cioroianu: Sic transit gloria
Historik, novinář, esejista, politik, narozen 1967 v Craiově. Vystudoval historii na Bukurešťské univerzitě, doktorát získal na Univerzitě Laval v kanadském Quebecu. Věnuje se popularizaci historie, spolu s Lucianem Boiou patří k nejviditelnějším demytizátorům rumunských národních dějin. Působí jako docent historie na Bukurešťské univerzitě, je aktivní v politice: byl senátorem, europoslancem i ministrem zahraničí, v současnosti stálý delegát Rumunska při UNESCO v Paříži. Na základě jeho populárního televizního pořadu Pět minut historie vznikla dvoudílná kniha Cea mai frumoasă poveste (Nejkrásnější příběh), napsal řadu dalších knih, mj. Pe umerii lui Marx,O introducere în istoria comunismului românesc (Na ramenou Marxe. Úvod do dějin rumunského komunismu). „Historie je jen příběh, nic jiného.” říká.
01. 07. pondělí – 19:00 – Brno
02. 07. úterý – 19:00 – Košice
03. 07. středa – 19:00 – Ostrava
04. 07. čtvrtek – 20:30 – Wrocław
05. 07. pátek – 20:30 – Львів
Dumitru Crudu: Ironický stenograf z Moldávie
Básník, prozaik, dramatik a publicista, narozen 1967, spoluzakladatel literárního směru zvaného frakturizmus. Studoval žurnalistiku v Kišiněvě, filologii v Tbilisi a Brašově, magisterský titul získal v Sibini. V Kišiněvě pracoval pro rádio Svobodná Evropa i místní tisk. Je autorem několika nekonvenčních básnických sbírek a dramatických textů, jeho doménou je ale próza: románový debut Măcel în Georgia (Jatka v Gruzii) svou syrovostí a vypjatou erotičností připomíná tvorbu postmodernisty Chucka Palahniuka, sbírka povídek Oameni din Chişinău (Lidé z Kišiněva) přibližuje napjaté ovzduší kolem zfalšovaných parlamentních voleb v roce 2009, moldavská metropole je také dějištěm většiny textů v povídkových knihách Salutări lui Troţki (Pozdravujte Trockého) a Moartea unei veveriţe (Smrt veverky). Patří mezi nejpřekládanější moldavské spisovatele současnosti.
02. 07. úterý – 19:00 – Brno
03. 07. středa – 19:00 – Košice
04. 07. čtvrtek – 19:00 – Ostrava
05. 07. pátek – 20:30 – Wrocław
06. 07. sobota – 20:30 – Львів
Cătălin Dorian Florescu: Mezi dvěma kulturami
Narozen 1967 v Temešváru, když mu bylo patnáct, emigrovali rodiče do Švýcarska a vzali jej s sebou, od té doby žije v Curychu. Na tamější univerzitě vystudoval psychologii a psychopatologii a šest let pracoval v oblasti léčby drogových závislostí. Ve čtyřiatřiceti debutoval románem Wunderzeit (Čas zázraků), ten jej vystřelil ke hvězdám a díky úspěchu se začal živit výlučně psaním. Mezinárodní uznání přišlo s románem Jacob beschließt zu lieben (Jacob se odhodlá milovat), v němž líčící osudy několika generací lotrinských přistěhovalců v rumunském Banátu. V popředí autorova zájmu je „lidská bytost, jež hledá místo, kde lze důstojně a bezpečně žít“, ústředními tématy tvorby pak migrace a život v exilu, vykořenění a hledání identity. Sám se nepovažuje za Rumuna ani za Švýcara, nýbrž za Evropana: „Doma se cítím patrně na dvou místech, a přitom nemám vlast.“ Švýcarsko mu poskytuje materiální zázemí, Rumunsko náměty k psaní.
03. 07. středa – 19:00 – Brno
04. 07. čtvrtek – 19:00 – Košice
05. 07. pátek – 19:00 – Ostrava
06. 07. sobota – 20:30 – Wrocław
07. 07. neděle – 20:30 – Львів
Andrei Dósa: Herbář a Facebook
Básník a prozaik, překladatel z maďarštiny a angličtiny, redaktor časopisu Poesis internaţional, narozen 1985 v Brašově. Vychodil maďarskou základní školu, na rumunské univerzitě studoval ekonomii a obor nazvaný Kultruní inovace, nějaký čas pracoval ve stavebnictví jako ředitel kvality. Začínal maďarsky psanými haiku, jež redakce nakladatelství odmítala jako „poněkud dekadentní“, rumunsky publikoval čtyři básnické sbírky: Când va veni ceea ce este desăvârşit (Když nastane to, co je dokonalé); American Experience; Nada; adevăratul băiat de aur (opravdový zlatý kluk) a román Ierbar (Herbář). Styl jeho psaní ovlivňují moderní komunikační prostředky. „Facebook je možná poslední velký román lidstva, témata zůstávají stále stejná, jako kdykoli v historii, jiný je způsob, jakým píšeme.“
04. 07. čtvrtek – 19:00 – Brno
05. 07. pátek – 19:00 – Košice
06. 07. sobota – 19:00 – Ostrava
07. 07. neděle – 20:30 – Wrocław
08. 07. pondělí – 20:30 – Львів
Simona Popescu: Nadskutečnost
Básnířka, prozaička, esejistka narozena 1965. Absolvovala Filozofickou fakultu Bukurešťské univerzity, dnes tu působí jako docentka na Katedře rumunské literatury. Své první tři sbírky básní z devadesátých let shrnula v autorské antologii Juventus și alte poeme (Juventus a jiné básně). Aby přiblížila poezii studentům, vydala básnickou knihu Lucrări în verde. Pledoaria mea pentru poezie (Zelené práce. Má obhajoba poezie). Autorka autobiografické prózy Exuvii (Svlečené kůže). Okouzlil ji surrealismus, cítí spřízněnost se spisovatelem Gellu Naumem, jež je klíčovou osobností rumunského surrealistického hnutí, věnovala mu dvě esejistické knihy: Salvarea speciei. Despre suprarealism și Gellu Naum (Záchrana druhu. O surrealismu a Gellu Naumovi),Clava. Critificțiune cu Gellu Naum (Clava. Kritifikce s Gellu Naumem) a připravila kritické vydání jeho díla. „Surrealisté jsou velmi vnímaví vůči poezii běžného světa. I toho, který nevidíme. Ona existuje!,“ říká.
05. 07. pátek – 19:00 – Brno
06. 07. sobota – 19:00 – Košice
07. 07. neděle – 19:00 – Ostrava
08. 07. pondělí – 20:30 – Wrocław
09. 07. úterý – 20:30 – Львів
Alina Nelega: Dýchat zhluboka
Dramatička, novinářka, prozaička, divadelní a rozhlasová režisérka, narozena 1960. Svoji prvotinu, divadelní hru Nascendo, uvedla na scénu v šestadvaceti letech, o rok později založila Dramafest, divadelní festival zaměřený na současné rumunské drama. V současnosti přednáší na Akademii múzických umění v rodném Târgu Mureș. Mj. autorka feministicky laděného monodramatu Amalia dýchá zhluboka (Amalia respiră adânc), či románu Jako by se nic nestalo (Ca și cum nimic nu s-ar fi întâmplat), kde zachytila bídu i lesk rumunských osmdesátých let, k tomu poznamenala: „Komunismus ovlivnil naše chování i náš vnitřní život, třeba tím, jak podporoval, vyživoval a pěstoval nacionalismus, homofobii, nebo sexismus.“
06. 07. sobota – 19:00 – Brno
07. 07. neděle – 19:00 – Košice
08. 07. pondělí – 19:00 – Ostrava
09. 07. úterý – 20:30 – Wrocław
10. 07. středa – 20:30 – Львів
Adrian Schiop: Píšu o sobě
Spisovatel, žurnalista, narozen 1973 v třítisícovém Porumbacu de Jos na jihu Rumunska. Vystudoval lingvistiku a rumuský jazyk a literturu, živil se jako venkovský učitel, nebo malíř pokojů, nakonec si pořídil doktorát z antropologie. „Vyzkoušel jsem toho už tolik, že antropologie je jenom třešnička na dortu diletanta,“ podotýká. Ve své dizertační práci pojednal „manele“, čili popfolkový žánr, který je v Rumunsku vnímán jako hudba nejnižších společenských vrstev. Je autorem tří románů: pe bune/pe invers (na rovinu/naruby), Zero grade Kelvin (Nula stupňů Kelvina)a Soldații. Poveste de Ferentari (Vojáci. Příběh z Ferentari). Všechny jeho knihy mají autobiografický charakter, nejsilněji posledně jmenovaná, popisující homosexuální vztah antropologa Adiho s členem romského klanu z bukurešťského slumu Ferentari. Podle knihy vznikl v režii Ivana Mladenoviće stejnojmenný film, v němž si Schiop zahrál titulní roli.
07. 07. neděle – 19:00 – Brno
08. 07. pondělí – 19:00 – Košice
09. 07. úterý – 19:00 – Ostrava
10. 07. středa – 20:30 – Wrocław
11. 07. čtvrtek – 20:30 – Львів
Filip Florian: Kouzla a čáry
Narozen 1968 v Bukurešti, prozaik. V devadesátých letech se živil jako novinář a korespondent Svobodné Evropy a Deutsche Welle. Ke hvězdám jej v sedmatřiceti letech vystřelila prvotina Degete mici (Malíčky), román o iracionální atmosféře v Rumunsku devadesátých let, kniha se vzápětí objevila na pultech knihkupectví také v Maďarsku, Polsku, Německu, USA, Slovinsku, Slovensku, Itálii, Španělsku, či Bulharsku. Další prózu, Băiuţeii (Kluci), napsal spolu s bratrem Mateiem, v ironicko-nostalgickém tónu zde popisuje své dětství na jedné z periferií Bukurešti. V oceňovaném historickém románu Zilele regelui (Dny krále) se vrací do 19. století, kdy se vlády nad sjednoceným Valašskem a Moldavskem ujímá Karl z rodu Hohenzollernů. Zatím poslední jeho román, Toate bufniţele (Všechny sovy), prostřednictvím vzpomínek konfrontuje realitu komunistického režimu s nezkaženým dětským viděním. „Když se ponoříte do stránek nějaké knížky, je to jako kdybyste sledovali kouzelnické představení. Literatura jsou v podstatě samá kouzla a čáry,“ říká.
08. 07. pondělí – 19:00 – Brno
09. 07. úterý – 19:00 – Košice
10. 07. středa – 19:00 – Ostrava
11. 07. čtvrtek – 20:30 – Wrocław
12. 07. pátek – 20:30 – Львів
Ana Blandiana: Básnířka a bojovnice
Básnířka, prozaička, narozena 1942, patří mezi nejvýraznější hlasy současné rumunské poezie. Debutovala v polovině šedesátých let sbírkou Persoana întâia plural (První osoba množného čísla). Následovaly další básnické knihy, v nichž směřuje k filozofické a etické reflexi: Călcâiul vulnerabil (Achillova pata), Somnul din somn (Spánek ve spánku) aj. Koncem osmdesátých let nesměla publikovat a žila pod dozorem Securitate. Další sbírku, Arhitectura valurilor (Architektura vln), v níž pojednává absurditu Ceaușescova režimu, vydala až po roce 1989. Je autorkou lyricko-fantastických povídek Proiecte de trecut (Průhledy do minulosti), románu Sertarul cu aplauze (Zásuvka s potleskem), několika publicistických knih a stále znovu se vrací k poezii, např. ve sbírkách Patria mea A4 (Má vlast A4), Orologiul fără ore (Orloj bez hodin) aj. Angažuje se ve prospěch občanské společnosti a lidských práv, v devadesátých letech organizovala přestavbu bývalého politického vězení Marmaţiei v Sighetu na památník obětí komunismu. Její dílo bylo přeloženo do šestadvaceti jazyků.
09. 07. úterý – 19:00 – Brno
10. 07. středa – 19:00 – Košice
11. 07. čtvrtek – 19:00 – Ostrava
12. 07. pátek – 20:30 – Wrocław
13. 07. sobota – 20:30 – Львів
Iulia Militaru: Experiment, který není
Básnířka, vydavatelka, narozena 1978. Ze studia medicíny zběhla na Filozofickou fakultu Bukurešťské univerzity, kde získala doktorát z literatury. Vede nakladatelskou Skupinu frACTalia zaměřenou na experimentální poezii a okrajové žánry. O poezii napsala teoretickou knihu Metaforic și metonimic: o tipologie a poeziei (Metaforické a metonymické: typologie poezie), její první sbírka básní se jmenuje Marea Pipeadă (Velká fajfkiáda). Spolu s básnířkou Ancou Bucur a výtvarnicí Cristinou Budar vydala knížku Dramadoll, jež vede dialog mezi styly, žánry i autory. Ve své poslední básnické knize Confiscarea bestiei. O postcercetare(Zabavení bestie. Výzkum ex post) dekonstruuje a znovu tvoří poezii. Hranice svého uměleckého vyjadřování posouvá digitálními kolážemi, instalacemi a videoinstalacemi a říká: „Experimentání literatura není. Existují jen kombinace diskurzů, hledání, nic víc.“
10. 07. středa – 19:00 – Brno
11. 07. čtvrtek – 19:00 – Košice
12. 07. pátek – 19:00 – Ostrava
13. 07. sobota – 20:30 – Wrocław
14. 07. neděle – 20:30 – Львів
Svetlana Cârstean: Gravitace poezie
Básnířka, publicistka, narozena 1969. Její prvotina, sbírka Floarea de menghină (Svěrákový květ), kterou vydala v devětatřiceti letech, vyvolala všeobecné nadšení: pochvalné kritiky, náruč ocenění, řada překladů. V knize připomněla dusivý svět komunistického školství, z jehož sevření jako podobenství systémem sešněrované lidské bytosti vyrůstá „svěráková květina“. O sedm let později následovala Gravitație (Gravitace), básnická kniha o stavu beztíže, ztrátě blízkých a bolesti coby nejlepší přítelkyni. Další sbírku Trado napsala spolu se švédskou básnířkou Athenou Farrokhzad, poezie v ní vede dialog s esejí o lásce, zradě a překladu. Přes mimořádný mezinárodní úspěch svých knih říká: „Z poezie se žít nedá.“ A dodává: „Ale bez ní také ne.“
11. 07. čtvrtek – 19:00 – Brno
12. 07. pátek – 19:00 – Košice
13. 07. sobota – 19:00 – Ostrava
14. 07. neděle – 20:30 – Wrocław
15. 07. pondělí – 20:30 – Львів
Miruna Vlada: Terapie básní
Básnířka, narozena 1986 v Bukurešti, vl. jménem Miruna Troncota, umělecký pseudonym si vybrala v šestnácti letech, o dva roky později vydala první a velmi úspěšnou sbírku Poemextrauterine (Mimoděložní verše). Básně pro ni v dospívání znamenaly únik ze života tráveného mezi zdmi nemocnic a na kolečkovém křesle. „Poezie u mě propukla zároveň s nemocí,“ říká. V Bukurešti, Grazu, Berlíně, Lublani, Sarajevu a Prištině studovala politoligii, má doktorát z mezinárodních vztahů. Ve své dizertační práci i třetí své básnické knize se věnuje situaci v Bosně a Hercegovině: Bosnia. Partaj (Bosna. Rozdělení). O své tvorbě říká: „Mou metodou je empatie, touha dosáhnout k tomu druhému.“
12. 07. pátek – 19:00 – Brno
13. 07. sobota – 19:00 – Košice
14. 07. neděle – 19:00 – Ostrava
15. 07. pondělí – 20:30 – Wrocław
16. 07. úterý – 20:30 – Львів
Claudiu Komartin: Nová vlna
Básník, překladatel, narozen 1983 v Bukurešti. Na rumunskou literární scénu vpadnul dvacetiletý, za prvotinu Păpuşarul şi alte insomnii (Loutkář a jiné nespavosti) získal prestižní Cenu Mihaie Eminesca a stal se jedním z nejpodstatnějších představitelů tzv. Generace 2000, která rumunské poezii vtiskla nový, moderní směr. Následovaly další, neméně úspěšné básnické knihy: mj. Circul domestic (Domácí cirkus), Hemoragia soarelui (Krvácející slunce), či autorská antologie Maeştrii artei muribunde (Mistři skomírajícího umění). Je šéfredaktorem časopisu Poesis Internaţional a šéfem nakladatelství Maxe Blechera. Překládá z francouzštiny (Philippe Claudel, J.-M. Gustave Le Clézio, René Daumal aj.).
13. 07. sobota – 19:00 – Brno
14. 07. neděle – 19:00 – Košice
15. 07. pondělí – 19:00 – Ostrava
16. 07. úterý – 20:30 – Wrocław
17. 07. středa – 20:30 – Львів
Ioana Pârvulescu: Dějiny, současnost, dějiny...
Básnířka, prozaička, esejistka, literární kritička a historička, narozena 1960 v Brašově. Po studiích filologie v Bukurešti učila na střední škole, působila jako redaktorka v nakladatelství, vedla literárněkritickou rubriku týdeníku România literară, dnes na Bukurešťské univerzitě přednáší moderní rumunskou literaturu. Prvotinu vydala ve třiceti letech, sbírku básní Lenevind într-un ochi (Lenošit jedním okem). Ve svých prózách a esejích se s oblibou vrací do minulosti a za nejplodnější období pro duchovní růst v moderních rumunských dějinách považuje přelom 19. a 20. století, kdy „lidé věřili v budoucnost a pokrok, a to dávalo jejich životu smysl.“ Její první román Viaţa începe vineri (Život začíná v pátek), záhadný příběh prolínající minulost a současnost, získal Cenu Evropské unie za literaturu.
14. 07. neděle – 19:00 – Brno
15. 07. pondělí – 19:00 – Košice
16. 07. úterý – 19:00 – Ostrava
17. 07. středa – 20:30 – Wrocław
Gabriela Feceoru:
18. 07. pátek – 20:30 – Львів
Florin Lăzărescu: Trojrozměrná vyprávění
Prozaik, scenárista, organizátor knižního festivalu v Jasech, narozen 1974. V rodném městě vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Al. I. Cuzy. Debutoval v nultém roce milénia sbírkou povídek Cuiburi de vâsc(Hnízda jmelí), o tři léta později vydal první román Ce se știe despre ursul panda(Co je známo o medvědu pandovi). Za svěží satirickou prózu Trimisul nostru special(Náš zvláštní zpravodaj), v níž se strefuje do současných médií, získal Velkou cenu pro východoevropskou literaturu na knižním veletrhu v Lipsku. Jeho povídku Lampa cu căciulă(Elektronka s čepičkou) pro stříbrné plátno zpracoval režisér Radu Jude a film posbíral náruč ocenění na prestižních festivaech po celém světě (mj. na Sundance v USA). Je spoluautorem scénáře k dalšímu Judovu filmu Aferim!, který na Berlínském filmovém festivalu získal stříbrného medvěda.
15. 07. pondělí – 19:00 – Brno
16. 07. úterý – 19:00 – Košice
17. 07. středa – 19:00 – Ostrava
18. 07. čtvrtek – 20:30 – Wrocław
19. 07. pátek – 20:00 – Львів
Varujan Vosganian: Ministerstvo literatury
Narozen 1958 v Craiově v arménské rodině, na univerzitě v Bukurešti vystudoval ekonomiku a matematiku. Předseda Svazu Arménů v Rumunsku a senátor za Národní liberální stranu, několikrát byl ministrem ekonomie a financí, současný místopředseda Svazu rumunských spisovatelů. Básník: např. sbírky Ochiul alb al reginei (Královnino bílé oko), Isus cu o mie de braţe (Ježíš o tisíci rukách), či autobiograficky laděná lyrika Cartea poemelor mele nescrise (Kniha mých nenapsaných básní). Prozaik: mj. román Statuia Comandorului (Socha Komandora), v němž líčí utrpení a beznaděj Rumunů za totalitního režimu, nebo světově uznávaný historiský román Cartea şoaptelor (Kniha šepotů), který je působivou ságou arménského národa v Turecku, Arménii a Rumunsku 20. století.
16. 07. úterý – 19:00 – Brno
17. 07. středa – 19:00 – Košice
18. 07. čtvrtek – 19:00 – Ostrava
19. 07. pátek – 20:30 – Wrocław
20. 07. sobota – 20:30 – Львів
Vlad Zografi: Od vědy k literatuře
Dramatik, prozaik, esejista a překladatel, narozen 1960 v Bukurešti. Absolvent Fyzikální fakulty Bukurešťské univerzity, doktorát z jaderné fyziky získal v Paříži. Před vědeckou kariérou dal přednost práci se slovem v bukurešťském nakladatelství Humanitas: „Rumunštinu cítím jako vnitřní orgán, který nelze transplantovat.“ Do obecného povědomí se zapsal v roce 1995 divadelní hrou Petru sau Petele din soare (Petr aneb Skvrny na slunci), v níž je mu návštěva cara Petra I. v Paříži záminkou k meditaci o věčném protikladu Východu a Západu. V prozaických dílech s oblibou zpracovává téma mravního úpadku, přitahují jej postavy nepřizpůsobivých intelektuálů a ztroskotanců v citovém či profesionálním životě, jako je tomu v polyfonním románu Efecte secundare ale vieţii (Vedlejší účinky života) či próze Şapte Octombrie (Sedmý říjen), jehož protagonista pokorně přiznává: „Narodil jsem se bez záručního listu a návodu k použití.“
17. 07. středa – 19:00 – Brno
18. 07. čtvrtek – 19:00 – Košice
19. 07. pátek – 19:00 – Ostrava
20. 07. sobota – 20:30 – Wrocław
21. 07. neděle – 20:30 – Львів
Lucian Boia: Historia magistra
Světově uznávaný historik, spisovatel, narozen 1944 v Bukurešti, na tamější univerzitě vystudoval historii, doktorát získal na Ústavu dějin východní Evropy v Praze, dnes profesor na Bukurešťské univerzitě. Zabývá se dějinami myšlení a imaginárna, autor obsáhlého díla věnovaného dějinám Rumunska, mj. Miturile comunismului românesc (Mýty rumunského komunismu), Istorie şi mit în conştiinţa românească (Historie a mýtus v rumunském vědomí), România, ţară de frontieră a Europei (Rumunsko, země na hranici Evropy), Occidentul. O interpretare istorică (Západ. Historická interpretace), De ce este România altfel? (Proč je Rumunsko jiné?). Prve jmenovaná kniha se stala hitem a platí za referenční titul pro výklad národních dějin, posledně zmíněná populárním způsobem pojednává Rumunsko z hlediska geografie, historie, či kultury.
18. 07. čtvrtek – 19:00 – Brno
19. 07. pátek – 19:00 – Košice
20. 07. sobota – 19:00 – Ostrava
21. 07. neděle – 20:30 – Wrocław
22. 07. pondělí – 20:30 – Львів
Lucian Dan Teodorovici: Ten, který přivolává paměť
Prozaik, dramatik, scenárista, narozen 1975 v Rădăuţi, ředitel Národního muzea rumunské literatury v Jasech, šéf edice současné prózy Ego. Proză v prestižním nakladatelství Polirom, organizátor literárně-překladatelského festivalu FILIT, redaktor týdeníku Suplimentul de cultură. Psaním se nabíjí: „Vyčerpaný se cítím ve chvíli, když mi příval jiné práce psát nedovoluje.“ Autor čtyř románů, čtyř povídkových knih, několika divadelních her a řady úspěšných filmových scénářů. Světovou proslulost získal díky románu Matei Brunul (Matěj Hnědý), britský spisovatel David Lodge knihu přirovnal k Žertu Milana Kundery, vlivný rumunský kritik Doris Mironescu o ní napsal: „Je to příběh člověka konfrontovaného s totalitní realitou, ta si jej přizpůsobuje, omezuje a mění. Po ‚lobotomizaci‘ režimem ztrácí Bruno schopnost víry v jakoukoli možnost vzdoru, nebo útěku a rozhoduje se žít v zemi nikoho. Román je dokonalým a odvážným symbolem naplněným originálními úvahami.“ Naposledy vydal autobiograficky laděný román-esej Cel care cheamă câinii (Ten, který přivolává psy), v němž zpracoval zkušenost boje s rakovinou.
19. 07. pátek – 19:00 – Brno
20. 07. sobota – 19:00 – Košice
21. 07. neděle – 19:00 – Ostrava
22. 07. pondělí – 20:30 – Wrocław
23. 07. úterý – 20:30 – Львів
Ioana Nicolaie: Psát, změnit svět
Básnířka, prozaička, autorka knih pro děti, narozena 1974. Vystudovala Filozofickou fakultu v Bukurešti, živila se jako jako redaktorka, píše, vyučuje literatuře, kreativnímu psaní a vede tvůrčí dílny pro děti. První knížku publikovala v šestadvaceti letech, sbírku milostných básní Poză retușată (Vyretušovaná fotografie). Následovaly další básnické knihy: Nordul (Sever), Cenotaf (Kenotaf), Autoimun a tři romány: Cerul din burtă (Nebe z břicha), O pasăre pe sârmă (Pták na drátě) a veleúspěšný Pelinul negru (Černý pelyněk), za nějž posbírala snad všechny myslitelné literární ceny. Hlavní postavou knihy je dívka trpící neschopností naučit se číst a psát, v podtextu příběhu rezonuje otázka, nakolik situace souvisí s černobylskou havárií z konce osmdesátých let.
20. 07. sobota – 19:00 – Brno
21. 07. neděle – 19:00 – Košice
22. 07. pondělí – 19:00 – Ostrava
23. 07. úterý – 20:30 – Wrocław
24. 07. středa – 20:30 – Львів
Dan Coman: Ani básník, ani prozaik
Básník, prozaik, narozen 1975 do rodiny popa, vyrůstal na faře, hrál si na hřbitově, žije v sedmihradské Bystřici a učí na střední podnikatelské škole. Píše brzy ráno, když všichni ještě spí, k tomu potřebuje kávu, cigarety, linkované školní sešity a černou propisku. Říká o sobě, že není ani básník, ani prozaik: „Moje romány vlastně nejsou prózami a moje sbírky neobsahují básně. Píšu knihy jako monolitické stavby, jsou vyrobené z jednoho kusu.“ Debutoval v osmadvaceti letech sbírkou poezie anul cârtiţei galbene (rok žlutého krtka), která získala několik ocenění za debut, následovaly další tři básnické knihy, plus dvě antologie vlastní poezie a k tomu tři romány. Říká, že prózu začal psát, protože najednou nebyl schopen psát poezii. Ke svým postavám se rád chová tvrdě – jako Lars von Trier.
21. 07. neděle – 19:00 – Brno
22. 07. pondělí – 19:00 – Košice
23. 07. úterý – 19:00 – Ostrava
24. 07. středa – 20:30 – Wrocław
25. 07. čtvrtek – 20:30 – Львів
Dan Lungu: Vážně, ale s humorem
Narozen 1969 v Botoşani, spisovatel, ředitel Památníku národního písemnictví v Jasech, docent na katedře sociologie Univerzity Al. I. Cuzy tamtéž, senátor. Ve svých humorem prodchnutých románech nezapře sociologickou průpravu, dotýká se přitom společensky závažných témat, např. život za totality: Raiul găinilor (Slepičí ráj), ideová generační konfrontace: Sunt o babă comunistă (Jsem holt stará komunistka), rozklad partnerského vztahu: Cum să uiţi o femeie (Jak zapomenout na ženu), či úděl dětí, jejichž rodiče pracují v cizině: Fetiţa care s-a jucat de-a Dumnezeu (Holčička, která si hrála na Pánaboha). „Zajímají mě detaily, které narušují rovnováhu, čeří hladinu. Škobrtnutí či zakašlání, která zbavují kouzla. Projevy tápání, jež bezděčně rozvracejí společnosti a nutí nás klást si stále znovu otázky po tom, kým jsme.“ Patří k nejpřekládanějším rumunským spisovatelům současnosti.
22. 07. pondělí – 19:00 – Brno
23. 07. úterý – 19:00 – Košice
24. 07. středa – 19:00 – Ostrava
25. 07. čtvrtek – 20:30 – Wrocław
26. 07. pátek – 20:30 – Львів
Marin Mălaicu-Hondrari: Vší silou, všemi úmysly
Básník, prozaik, překladatel, patří mezi nejoceňovanější spisovatele současného Rumunska, narozen 1971 v transylvánském Sângeorz-Băi. Vyrůstal na venkově v horách, po maturitě střídal zaměstnání, zkoušel psát, v jedenatřiceti odešel do Španělska a živil se jako hlídač, řidič, nebo zahradník. Svou zkušenost o dva roky později zužitkoval v básnické prvotině Zborul femeii pe deasupra bărbatului (Let ženy nad mužem) a za další dva roky v románovém debutu Cartea tuturor intențiilor (Kniha všech úmyslů), dle kritiky „silném textu z pera člověka, který prožil šílené věci, jež měl sílu zaznamenat s chladnou hlavou“. Následovaly romány Apropierea (Blízkost), Lunetistul (Ostřelovač) a řada skvělých překladů ze španělštiny (Mario Vargas Llosa, Care Santos, Enrique Nogueras, Luis Landero aj.).
23. 07. úterý – 19:00 – Brno
24. 07. středa – 19:00 – Košice
25. 07. čtvrtek – 19:00 – Ostrava
26. 07. pátek – 20:30 – Wrocław
27. 07. sobota – 20:30 – Львів
Gianina Cărbunariu: Kebab na scénu
Dramatička, režisérka, narozena 1977, výrazná osobnost rumunské i světové divadelní scény, mj. spoluzakladatelka skupiny dramAcum prosazující nezávislou tvorbu mladých rumunských autorů. Ke hvězdám ji katapultovaly společensky angažované hry Stop the Tempo a Kebab. I v dalších svých kusech reaguje na horké problémy své země: De vânzare (Na prodej), Mihaela, tigrul din orașul nostru (Michaela, tygřice z našeho města), Tipografia Majuscula (Velká tiskací), Oameni obișnuiți (Obyčejní lidé) aj. Své hry většinou režíruje sama, říká: „Když inscenuji vlastní kusy, jsem velmi svobodná, text se stává součástí procesu a během zkoušek se může přizpůsobovat a měnit.“
24. 07. středa – 19:00 – Brno
25. 07. čtvrtek – 19:00 – Košice
26. 07. pátek – 19:00 – Ostrava
27. 07. sobota – 20:30 – Wrocław
28. 07. neděle – 20:30 – Львів
Lavinia Braniște: Průvodkyně všedním dnem
Prozaička, básnířka, autorka knih pro děti, překladatelka, narozena 1983 v Brăile. Když jí bylo dvacet tři let, vydala prvotinu, sbírku básní Povești cu mine (Příběhy se mnou). „Jsem docela ráda, že se tato moje knížka už dnes nedá sehnat,“ říká. Následovaly povídkové soubory Cinci minute pe zi (Pět minut denně) a Escapada (Eskapáda) a úspěšný román Interior zero (Vnitřní nula), k němuž generačně spřízněná spisovatelka Alina Purcaru poznamenala: „Inspirativní próza, která na ionescovský způsob balancuje na ostří nože mezi zoufalstvím, bezmocí a smíchem.“ Autorka v knize minimalistickým stylem a s citem pro ironii popisuje všednodenní život rumunské generace osmdesátých let. Ani v tvorbě pro děti se Braniște nevyhýbá palčivým otázkám, v knížce Melcușorul (Šneček) se například dotýká tématu rodičů odcházejících z Rumunska za prací do zahraničí, jejichž děti zůstávají doma s prarodiči.
25. 07. čtvrtek – 19:00 – Brno
26. 07. pátek – 19:00 – Košice
27. 07. sobota – 19:00 – Ostrava
28. 07. neděle – 20:30 – Wrocław
29. 07. pondělí – 20:30 – Львів
Tatiana Țîbuleac: Sud s prachem
Prozaička, novinářka, narozena 1978 v Kišiněvě, v současnosti žije v Paříži. Živila se jako reportérka soukromé moldavské televizní stanice Pro TV Chișinău a podle svých slov právě zde nasákla cynismem a krutostí, jež se odráží v jejích prózách. Debutovala v osmadvaceti letech sbírkou povídek Fabule moderne (Moderní bajky), o rok později ji proslavil román Vara în care mama a avut ochii verzi (Léto, kdy máma měla zelené oči), v němž vypráví příběh smrtelně nemocné matky, která tráví poslední společné léto se svým synem. Její další román Grădina de sticlă (Skleněná zahrada) je pro změnu příběhem (ne)lásky k osvojenému dítěti rozkročeným mezi dvěma kulturami a odehrávající se v době historických pohybů hranic mezi Evropou a Ruskem. „Nejčastěji ve svém psaní vycházím ze smutku, bolesti a nostalgie,“ říká o své tvorbě.
26. 07. pátek – 19:00 – Brno
27. 07. sobota – 19:00 – Košice
28. 07. neděle – 19:00 – Ostrava
29. 07. pondělí – 20:30 – Wrocław
30. 07. úterý – 20:30 – Львів
Ștefan Baghiu: Techno, deep house, klasika
Básník, literární kritik, narozen 1992 v Piatra Neamț. Vystudoval rumunštinu a francouzštinu na univerzitách v Kluži a Bukurešti, teď vyučuje rumunskou literaturu na Univerzitě Luciana Blagy v Sibii a spolupracuje s předními literárními a kulturními časopisy své země. Poezii píše od sedmnácti let, první knížku vydal jedenadvacetiletý, sbírku Spre Sud, la Lăceni (Na jih, do Lăceni) a uhranul Rumunsko. Z jeho veršů tryská experimentální hudba, večírky, alkohol, drogy v souzvuku s těmi nejtradičnějšími motivy klasické poezie, které si čtenář dokáže představit. Výsledkem „velké evoluce“ moderního světa, která se odehrává hlavně v noci, je podle něj především odcizení.
27. 07. sobota – 19:00 – Brno
28. 07. neděle – 19:00 – Košice
29. 07. pondělí – 19:00 – Ostrava
30. 07. úterý – 20:30 – Wrocław
31. 07. středa – 20:30 – Львів
Doina Jela: Černý slovník
Narozena 1951, spisovatelka, publicistka, překladatelka. Ve své zemi založila Sdružení nezávislých novinářů, pro prestižní rumunské nakladatelství Humanitas vedla ediční řadu nazvanou Proces s komunismem. Píše především literaturu faktu, zabývá obdobím totalitního režimu v Rumunsku, mj. tituly Cazul Nichita Dumitru (Případ Nichity Dumitra), Această dragoste care ne leagă (Láska, jež nás spojuje), či Drumul Damascului (Cesta do Damašku), kde zaznamenala unikátní výpověď někdejšího vyšetřovatele komunistické tajné policie Securitate, režisér Lucian Pintilie na motivy knihy natočil snímek Odpoledne jednoho mučitele. Vydala Lexiconul negru. Unelte ale represiunii comuniste (Černý slovník. Nástroje komunistické represe), komentovaný seznamem sedmnácti set vyšetřovatelů, soudců a bachařů ve službách režimu. V předmluvě ke knize píše: „Lidé byli podrobeni těžkým zkouškám, ale právě tehdy se lidskost projevuje těmi nejpodivuhodnějšími způsoby.“ Překládá z francouzštiny, např. monografii Stalin Borise Souvarina. Vydala autobiografický román Villa Margareta.
28. 07. neděle – 19:00 – Brno
29. 07. pondělí – 19:00 – Košice
30. 07. úterý – 19:00 – Ostrava
31. 07. středa – 20:30 – Wrocław
01. 08. čtvrtek – 20:30 – Львів
Adina Rosetti: Knihy jako klenoty
Prozaička, novinářka a autorka knih pro děti, narozena 1979. Absolvovala ekonomickou fakultu a k tomu žurnalistický kurz na Bukurešťské univerzitě. Psala sociální a kulturní reportáže pro časopisy Dilema veche, Time Out a ELLE. V jednatřiceti debutovala románem Deadline, v němž propojuje skutečné životní příběhy zaměstnanců z nadnárodních korporací s osudy vyděděnců živořících na okraji společnosti. Její dětské tituly bodují u malých čtenářů i v soutěžích o nejkrásnější knihy, např. Domnișoara Poimâine și joaca de-a Timpul (Slečna Pozítří a hra na čas), De ce zboară vrăjitoarele pe cozi de mătură (Proč čarodějnice létají na koštěti), Aiurea-n tramvai. Aventurile lui Anton în țara cuvintelor anapoda (Třesky plesky v tramvaji. Antonova dobrodružství v zemi slov naruby). Pečlivě si vybírá ilustrátory a dbá na vizuální podobu, aby „knihy jako klenoty podporovaly naši fantazii“.
29. 07. pondělí – 19:00 – Brno
30. 07. úterý – 19:00 – Košice
31. 07. středa – 19:00 – Ostrava
01. 08. čtvrtek – 20:30 – Wrocław
02. 08. pátek – 20:30 – Львів
Octavian Soviany: Dva životy
Básník, prozaik, literární kritik, narozen 1954 v Brašově, v Kluži vystudoval filologii, v Bukurešti získal doktorát. Do literatury vstoupil jako básník, když mu bylo třicet jedna let: sbírka Ucenicia bătrânului alchimist (Starého alchymisty léta učednická), následovalo přes dvacet dalších knih: básně, prózy, eseje, divadelní hry. Mj. stylově vytříbené prózy Textele de la Monte Negro (Černohorské texty), Viaţa lui Kostas Venetis (Život Kostase Venetise)a Moartea lui Siegfried (Siegfriedova smrt), v nichž navazuje na tradici černého románu 19. století; v knize Casa din Strada Sirenelor (Dům v ulici Sirén), plné tajuplných příběhů, vzdal zase hold dumasovské linii francouzského frenetismu. Psaní je podle něho „druhý život, v němž se člověk pokouší prožít to, co neprožil.“
30. 07. úterý – 19:00 – Brno
31. 07. středa – 19:00 – Košice
01. 08. čtvrtek – 19:00 – Ostrava
02. 08. pátek – 20:30 – Wrocław
03. 08. sobota – 20:30 – Львів
Cosmin Perţa: Průvodce kontrasty
Narozen 1982 ve Vişeu de Sus (oblast Maramureš), ředitel nakladatelství Tracus Arte. Vystudoval filologii v Kluži, doktorskou práci s názvem Fantastično ve východoevropské literatuře obhájil v Bukurešti. Básník: ve dvaceti letech debutoval sbírkou Zorovavel, následovaly další čtyři. Prozaik: dvě povídkové knihy, tři romány, mj. humoristicky laděný fantasy příběh Întâmplări la marginea lumii (Příhody na okraji světa), nebo oceňovaný román Teofil şi câinele de lemn (Teofil a dřevěný pes). K tomu píše eseje, literární kritiky i divadelní hry. Ve svých textech často vyjadřuje znepokojení nad stavem současného světa a využívá kontrastů: snoubí vysoké s nízkým, něhu s prudkostí, či barokní vyumělkovanost s věcností elektronických zpráv. „Absurdno nás zavaluje, pohlcuje, drtí, / Normalita je bezobsažné slovo, / pobloudili jsme. Všechno je nejisté. // Jsme sofistikovaní, ironičtí, povýšení, / jsme příliš post-cokoli pro všechno, co je etické, pro život vůbec.“
31. 07. středa – 19:00 – Brno
01. 08. čtvrtek – 19:00 – Košice
02. 08. pátek – 19:00 – Ostrava
03. 08. sobota – 20:30 – Wrocław
04. 08. neděle – 20:30 – Львів
Organizátoři:
Větrné mlýny
Miejska Biblioteka Publiczna we Wrocławiu
Knižnica pre mládež mesta Košice
Мистецька Рада "Діалог"
Partneři:
Ministerstvo kultury České republiky
Statutární města Brna
Statutární města Ostrava
Rumunský kulturní institut v Praze
