Narodila se v roce 1968 v Ploješti a studijně ji formoval exaktní charakter technické fakulty s převážně mužským osazenstvem, konkrétně její ropný a plynový institut. Absolvovala fakultu technologie chemického zpracování ropy, kde měla hned v prvním ročníku možnost setkat se s duchovním mistrem v osobě profesora filozofie Emila Stana, vynikajícího znalce a stoupence Emila Ciorana a Constantina Noiky. Díky němu si pomalu osvojila základy pochybování, skepticismu, kladení otázek sobě i světu a zhroutily se jí jistoty v domýšlivém věku necelých dvaceti let. Celých pět let na univerzitě se neslo ve znamení filozofie, která vytvořila první „pevnou" strukturu v jejím nitru.
Ztracený podzim Marie Perditové
Každý rok přesně 20. srpna přicházel do vsi Petrícica, která se tyčila na kopci prudce se zdvíhajícím vedle moře, podzim. Už od rána byla jeho vůně cítit ve slaném vlhkém vzduchu. Po páté hodině odpolední se pocit přeměnil v jistotu, když se vzduch třpytil oním zvláštním všudy přítomným okrově zlatavým světlem, filtrovaným měděnými podzimními listy. Akorát že ve vsi Petrícica se o měděných listech nedalo 20. srpna mluvit nejen proto, že ještě nepřišel jejich čas, ale protože tam nerostly žádné stromy. Odkud to světlo přicházelo, nevěděl nikdo, ale jisté je, že to takhle probíhalo každý rok.
Přečíst text - Česká verze:
Citiţi mai departe:
http://atelier.liternet.ro/articol/1742/Ioana-Scorus/Toamna-pierduta-a-Mariei-Perdita.html
Stránka projektu na LiterNet:
Stránka projektu na iliteratura:
http://www.iliteratura.cz/Clanek/35433/scorus-ioana-ztraceny-podzim-marie-perditove
http://www.iliteratura.cz/Clanek/35431/scorus-ioana
